OCHRANA PŘI SVAŘOVÁNÍ Svařování je nejčastější způsob spojování kovů v průmyslu. Při svařování se dvě části podobných kovů roztaví v tzv. svarové lázni a poté chladnutím spojí dohromady. Po ukončení procesu svařování vzniká takový spoj, který je stejně silný nebo silnější než původní dvě části. Svařování pokrývá rozsah teplot 800 ºC – 1635 °C. Mezi obecná rizika svařování patří elektrický proud, rozstřik roztaveného kovu, náraz, hluk, škodlivý prach, kouř, výpary, intenzivní tepelné a světelné záření. Osobní ochranné pracovní prostředky vás dokážou před těmito riziky ochránit!
ZDRAVOTNÍ RIZIKA PŘI SVAŘOVÁNÍ Chemická rizika Obecně platí, že svářečské dýmy a plyny pochází ze základního nebo přídavného materiálu, z barev a nátěrů na kovu,z obalů elektrod, z ochranných plynů a z plynů vznikajících při chemických reakcích v elektrickém oblouku působením vysokých teplot a UV záření. Dále pak z jiných odpařených nečistot, jako jsou třeba čistící prostředky a různá odmašťovadla. Vdechování svářečských dýmů na pracovišti je vážné riziko, které může způsobit řadu zdravotních problémů. (Pro více informací viz kapitola „Zdravotní rizika“ ). Mezi nejrizikovější látky patří ozón, chrom především ve své šestimocné variantě (Cr 6 +), nikl (potenciální karcinogeny), kadmium a olovo. Kadmium ze svářečských dýmů může mít fatální následky v poměrně krátké době. UV záření vznikající při svařování dává podnět k reakcím kyslíku a dusíku ve vzduchu za vzniku ozonu a oxidů dusíku, které jsou ve vysokých dávkách velmi nebezpečné, dráždí nos a krk a způsobují vážné nemoci plic. Ultrafialové záření může rovněž způsobovat reakce chlorderivátů uhlovodíků z rozpouštědel (jako trichloretylen; tetrachlorethylen; 1,1,1,-trichlorethan nebo methylenchlorid) při kterých vzniká fosgen, který je jedovatý už v malém množství. Příznaky expozice jako závratě, zimnice a kašel se obvykle projeví asi po pěti až šesti hodinách. Jeden svářeč vyprodukuje cca. 20-40 g plynů za hodinu, což odpovídá asi 35-70 kg svářečských dýmů za rok. (OEL pro svářečské dýmy je při svařování 5mg/m3.)
Fyzikální rizika Při svařování elektrickým obloukem a laserem vzniká ultrafialové (UV), infračervené (IR) a velmi intenzivní viditelné světlo. Při svařování a řezání plamenem rovněž vzniká silné infračervené a viditelné záření. Potenciální vliv záření na organismus závisí na typu a intenzitě, vzdálenosti pracovníka od zdroje a době trvání expozice.
Ultrafialové záření Ultrafialové záření (UV) vzniká v elektrickém oblouku při svařování. Vystavení pokožky tomuto záření bez ochrany může vést k vážným popáleninám bez předchozího varování. UV záření může také poškodit čočku lidského oka a bezprostředně způsobit zánět, svářečům dobře známý pocit pálení v očích.
Infračervené záření Infračervené záření (IR) uvolněné z elektrického oblouku a při svařování a řezání plamenem může přehřát pokožku a tkáně bezprostředně pod povrchem. Kromě tohoto efektu, který může v některých situacích způsobovat popáleniny, IR není pro svářeče příliš nebezpečné. Navíc většina svářečů se chrání před IR (a UV) svářečskými kuklami (nebo brýlemi) a ochrannými oděvy.
Intenzivní viditelné světlo Vystavení lidského oka intenzivnímu viditelnému světlu vede k adaptaci oka, pupilárnímu reflexu (stahování zornic) a přivírání očí. To jsou obranné mechanismy oka, které se brání silnému světlu, aby nedošlo k poškození sítnice. Při obloukovém svařování je proti itenzivnímu viditelnému světlu vhodné používat ochranné svařečské kukly, protože v důsledku opakovaného neopatrného „sledování“ oblouku může dojít k trvalému poškození sítnice. Pro všechny pracovníky v okolí platí, že oblouk by nikdy neměl být sledován bez ochrany očí.
DOPORUČENÉ STUPNĚ ZATEMNĚNÍ PRO RŮZNÉ SVÁŘECÍ APLIKACE PODLE EN 379:2003
